Články z kategorie: Historie

Všechno nejlepší doyenovi našeho sportu Milanovi Svobodovi k jeho 90-tinám!

Doyenem naší dálko-/zimněplavecké rodiny je bezesporu Milan Svoboda a to nejen co se týká zásluh o náš sport, ale i díky jeho úžasnému jubileu. Vzhledem k obojímu převzal Milan Svoboda při úvodním závodu Českého poháru v Tovačově z rukou vedení výboru sekce DZP a jménem ČSPS i ČÚS Čestné uznání České unie sportu a rovněž medaili k 100. výročí založení Československého plaveckého svazu. (Pokračování textu…)

Bodování Českého poháru zdigitalizováno a doplněno až do roku 1979!

Před sedmi lety jsme na našem webu dálkového plavání spustili databázi bodování Českého poháru. V následujících letech jsme ji zdokonalovali a rozšiřovali o archiv výsledků jednotlivých závodů, celkové výsledky bodování jednotlivých let a osobní karty každého plavce včetně jeho celkových pořadí ve všech aktivních letech, zahraničních startů a přeplaveb v rámci “Oceans Seven“, tj. La Manche, Gibraltar, Catalina, North Channel, Ka’iwi, Tsugaru a Cook. Před 5 lety jsme doplnili bodování Českého poháru zpětně od roku 2002, o rok později jsme již z předinternetové doby zrekonstruovali výsledky až do roku 1995 a ještě o rok později jsme je se dostali až do dávnověku a roku 1983, o kterém jsme se mj. rozepsali podrobněji při ohlédnutí 30 let zpět. A nyní, díky Michalovi Moravcovi a znovuzískání nedostupného archivu Lokomotivy Brno, můžeme zrekonstruovat a doplnit kompletní roky z doby předpočítačové, tj. psané na stroji, 1979 – 1982 a dokompletovat dosud neúplný rok 1986! (Pokračování textu…)

Opustil nás jeden z představitelů renesance dálkového plavání Petr Kolář

Se zpožděním, které ovšem v tomto případě již nehraje vůbec žádnou roli, jsme se dozvěděli smutnou zprávu, že nás nedávno opustil Petr Kolář (na prvním obrázku z knihy V. Židka Sám ve víru zdymadel, na druhém z loňské svatby svého vnuka) Petr Kolář - smuteční oznámení (78,8 kB). Velká a osobitá postava dálkového a zimního plavání, jeden z protagonistů zlatého věku renesance distančních závodů konce 60. a počátku 70. let. Petr Kolář se objevil u dálkového plavání v roce 1968 a to hned vítězstvím v legendárním závodě Vrané – Praha, kde začal porážet tehdejší hvězdy Bučku, Kuczu, Eremiáše i Venclovského. Mezi Vraným a Prahou, na Lipenském maratonu i jinde pak několik let nenašel přemožitele a to i tehdy, když do závodů začal nastupovat budoucí přemožitel Kanálu La Manche a nastupující hvězda Jan Novák. V předpohárové době vyhrál první dvacítku v ČR vůbec – kde jinde než na Lipně – v roce 1970, a pak ji vyhrával znovu a znovu. V roce 1973 pak zvítězil v kvalifikačním závodě na Kanál La Manche na Lipně v doposud nejdelším závodě, který se u nás pořádal – na 40 (!) km. (Pokračování textu…)

K historii Memoriálu Alfreda Nikodéma

Letošní 70. ročník Memoriálu Alfreda Nikodéma je příležitostí připomenout si historii této akce. Letos poplavu už po čtyřicáté čtvrté, v letech 1993 – 2002 jsem jako předseda pořádajícího klubu tuto akci zajišťoval. Kromě informací např. od Oldřicha Lišky, Vladimíra Kulíčka a Václava Židka proto mohu přispět i některými osobními zážitky a vzpomínkami.

Snad každý otužilec ví, že zakladatel sportovního otužování v Československu Alfred Nikodém (25. 3. 1864 – 30. 10. 1949) byl zlatníkem. Tento všestranný sportovec byl zdatným běžcem, chodcem a jezdcem na koni. Poprvé plaval v prosinci v Praze ve Vltavě se skupinkou otužilců v roce 1923. V roce 1928 už plavalo o vánocích u Národního divadla 63 plavců, samozřejmě opět pod jeho vedením. K upoutání pozornosti diváků volil i netradiční metody – v ledové vodě plaval ve vojenské uniformě s puškou na zádech nebo s nohama v pytli. Dnešním slovníkem lze říci, že Nikodém byl ve své době celebritou. Ke kulatým narozeninám dostával blahopřání i od ministrů tehdejší vlády. V roce 1930 byl otevřen plavecký bazén pod Barrandovem a kvůli propagaci vyzval herec Vlasta Burian Alfreda Nikodéma k plaveckému závodu na 100 metrů. I to dokazuje tehdejší Nikodémovu oblibu a širokou známost. (Pokračování textu…)

Vizitka: Ján Novák

Jan Novak

Dálkový plavec, druhý československý přemožitel kanálu La Manche, vojenský pilot, politik, Zasloužilý mistr sportu (1976).

Narodil se jako válečné dítě v Piešťanech na Slovensku. Jeho dědeček narukoval z Liderovic (farnost Chotoviny, nyní okr. Tábor) k C. a K. ženistům do Seredi, kde se oženil a usadil. Tam se také narodil Honzův otec, vojenský letec.

V roce 1952 se celá rodina přestěhovala do Hradce Králové. Honza začal u trenéra JUDr. Čecha závodně plavat. Tehdejší hradecká Lokomotiva patřila k baště československého plavání. Doplňkově nejdříve boxoval u trenéra Kopeckého, později známého maséra hradeckých fotbalistů. To když byly hradecké lázně zavírány pro opravy umělého vlnobití, tehdejší středoevropské rarity. A když otec, bývalý vynikající gymnasta, s boxem nesouhlasil, Honza pak u trenéra Lorenze dělal judo. Také v judu dosahoval za hradecký Spartak špičkové dorostenecké úrovně.

Po maturitě na hradeckém gymnáziu J. K. Tyla rok pracoval jako zeměměřič.

Absolvoval základní letecký výcvik v motorovém létání na letišti v Hořicích. Po absolvování Vyššího leteckého učiliště v Košicích sloužil jako vojenský pilot u různých leteckých útvarů. Rozhodující pro jeho další sportovní činnost byla služba na letišti Pardubice. U letectva byla dávána vždy důležitost sportovní přípravě letců. Kromě činnosti letecké se jako naprostý amatér věnoval přípravě na přeplavání kanálu La Manche ve VTJ Racek Pardubice. (Pokračování textu…)

Historie plavání otužilců – část 4., Významné osobnosti

Obr._VLTAVENKA_ve_Vltavevk_pokrVýznamné osobnosti
Jako každý sport na této planetě, má i plavání otužilců své významné osobnosti, a to i v dobách, kdy se vlastně o sport vůbec nejednalo.

Vincenz Priessnitz (1799-1851)
Narodil se 4. října 1799 v nejsevernějším cípu dnešního Olomouckého kraje. Priessnitzovo rodiště tvořilo asi 18 domků vzdálených cca půlhodinu pěšky od města Frývaldova (dnešní Jeseník).
S léčbou studenou vodou začal na svém vlastním těle, když si sám vyléčil zlomená žebra za pomocí studených obkladů a opěradla židle. Poté začal léčit i blízké okolí. Jednalo se hlavně o pohmožděniny, vymknutí, podvrtnutí a podobné úrazy. Priessnitzova úspěšná léčba mu přivedla mnoho dalších pacientů a to ho přimělo používat léčení studenou vodou ve stále větším rozsahu.
Vincenz Priessnitz přišel na to, že použití studené vody na zpocené tělo má příznivý vliv na cirkulaci krve, a proto zavedl pocení před studenou lázní. Začalo se mu přezdívat „vodní doktor“ a byl vyhledáván nemocnými ze všech krajů. Roku 1818 se stal jeho původní dřevěný domek malým vodoléčebným ústavem. (Pokračování textu…)

Historie plavání otužilců – část 3., Historie sportovního otužování

Nikodem

Alfred Nikodem

Historie sportovního otužování
V 19. a 20. století začali někteří jedinci propagovat zimní otužování plaváním ve studené vodě. U nás se stal průkopníkem Alfred Nikodem, který v roce 1923 poprvé plaval veřejně v zimě přes Vltavu. Založil klub otužilců, takže v roce 1928 plavalo venku při tradičním vánočním vystoupení již jeho 63 členů. Své následovníky měl i v jiných městech. Je známo, že v té době vždy v zimě přeplavali řeku Radbuzu v Plzni bratři Stejskalové se skupinou podobných nadšenců. Alfred Nikodem jako 82 letý plaval v zimě ještě v roce 1945 a o 4 roky později zemřel. Pomyslnou štafetu vedoucího otužileckého sportu po něm přebral jeho žák Oldřich Liška, který byl v čele otužileckého úseku desítky let až do své smrti. Po 2. světové válce se plavání v ledové vodě u nás značně rozšířilo a pod názvem sportovní otužování se stalo od roku 1968 součástí svazu plaveckých sportů bývalého ČSTV.
Do roku 1958 existoval u nás pouze jediný klub zabývající se otužováním (I. oddíl otužilců a plavců vytrvalců Tělovýchovné jednoty Praha-Hostivař). Po tomto roce v důsledku mnohaleté propagační činnosti pražských otužilců se začaly zakládat další oddíly otužilců v Čechách a na Moravě.
V zimním plavání rozlišujeme vodu ledovou o teplotě 4°C a nižší, studenou 4,1 – 8°C a chladnou 8,1 – 12°C. Soutěže probíhají od 1. 10. do 30. 4. zpravidla na tratích 100, 250, 500, 750 a 1000 metrů. Maximální časový limit na uplavání trati je 22 minut. Plavec nesmí mít na sobě žádný prostředek zvyšující odolnost vůči chladu (např. neopren). Povoleny jsou plavecké čepice a boty do vody, neumožňuje-li viditelnost bezpečný vstup a výstup z vody (ZEMAN, Václav. Adaptace na chlad u člověka: možnosti a hranice. 1. vyd. Praha: Galén, 2006, s. 10-11). (Pokračování textu…)

Historie plavání otužilců – část 2., Otužování a jeho vývoj

vincenz_priessnitz

Vincenz Priessnitz

Otužování a jeho vývoj
Pod pojmem otužování zpravidla rozumíme činnost, jejímž výsledkem má být schopnost organismu správně a pohotově reagovat na klimatické výkyvy zevního prostředí. Při každodenním životě přichází z jednotlivých vlivů podnebí nejvíce v úvahu sluneční záření a změny teploty. Otužování je tak staré jako lidstvo samo. Člověk v něm zastával jak roli pasivní, když byl přírodou tvrdě a soustavně otužován, neboť jeho odolnost byla podmínkou přežití, tak roli aktivní vždy, když si uvědomil, že mu zvyšování otužilosti přináší výhody.
Ze starověku můžeme vzpomenout Sokrata, který se roku 422 př. n. l. zúčastnil ve věku 48 let válečného tažení. Diogenes Laeterský o něm píše, že byl velmi otužilý. Po celý rok prý chodil bos. Seneca mladší, vychovatel císaře Nerona, byl údajně také velmi otužilý a po celý rok se koupal a plaval v Tibeře.
Z osobností doby nepříliš dávné musíme vzpomenout německého faráře Kneippa (CAPKO, Ján. Základy fyziatrické léčby. Vyd. 1. Praha: Grada, 1998, s. 99), jehož léčebná metoda spočívala v soustavném otužování studenou vodou za pobytu v přírodě. Z té doby se nám zachoval i termín knajpování, což bylo brouzdání ve studené vodě, nebo alespoň v ranní rose. Přejdeme-li státní hranici do Německa poblíž Železné Rudy, narazíme na mělký umělý vodní kanál, který má název Kneipperbach. Na Moravě působil další průkopník otužování, lidový léčitel Vincenz Priessnitz, který byl nazýván „vodní lékař“, ačkoli lékařem nikdy nebyl. Vzpomínáme na něho jako na zakladatele moderního způsobu vodoléčby a založil také léčebný ústav v lázních Jeseník. Po něm dosud nazýváme mokrý obklad, překrytý suchou látkou. Odolnost vůči chladu sledovali velmi pečlivě i čeští lékaři. Dokazovali, že otužování má význam pro prevenci tzv. chorob z nachlazení. Běžné otužování by se mělo stát součástí života každého člověka (ZEMAN, Václav. Adaptace na chlad u člověka: možnosti a hranice. 1. vyd. Praha: Galén, 2006, s. 9). (Pokračování textu…)

Historie plavání otužilců – část 1.

A.Šlechta

Antonín Šlechta

Úvod
Moje práce pojednává o historii a vývoji plavání otužilců, sportovního otužování nebo také zimního plavání, jak zní oficiální název.
Přestože se jedná o sportovní činnost s velikou tradicí, žádné oficiální prameny nejsou k dispozici. Jedná se spíše o novinové útržky, které někdo duchapřítomný zachoval, nebo články publikované pamětníky na internetu.
U nás žádná publikace zabývající se přímo historií zimního plavání nebyla nikdy sepsána. Práce má proto za cíl stručně osvětlit vznik a vývoj tohoto sportu, přiblížit nám jeho největší osobnosti a seznámit nás se stávajícími kluby a oddíly zabývajícími se plaváním v ledové vodě, a to na základě rešerše novinových článků, příspěvků na internetu a oral history s dosud žijícími pamětníky.
Práce je rozdělená do jednotlivých kapitol. Úvod je doplněn o stručný přehled prací, které byly napsány na toto téma. Následuje kapitola určující cíle, úkoly a metody práce. Obecný přehled historie plavání od jeho počátku je stručně popsán v následující kapitole. K otužování se dostává v následující kapitole, kde jsou popsány účinky studené vody na lidské tělo, ať už negativní či pozitivní. Na závěr „první části“ práce je ve stručnosti popsána historie sportovního otužování (zimního plavání). Práce pokračuje samostatnou historií jednotlivých klubů a největších osobností toho sportu, které měli přímý vliv na vývoj plavání v ledové vodě do podoby, kterou známe dnes. Text je doplněn o zajímavé obrázky z tohoto zajímavého sportu.

Stručný přehled o použité literatuře:
Sledování historie vývoje zimního plavání je velice obtížné, protože neexistuje žádná publikace, zabývající se tímto tématem. Mnoho cenných informací bylo získáno přímo v klubech nebo při vzájemných rozhovorech s osobnostmi. Doplňující informace potom byly čerpány z internetových článků, webových stránek jednotlivých oddílů, nebo uchovaných novinových článků v archivu pana Radka Táborského, který shromažďuje informace o dálkovém a zimním plavání od jeho počátku pro své internetové stránky www.plavani.info. (Pokračování textu…)

© 1998 - 2019 www.plavani.info / www.openwater.cz / www.dalkoveplavani.cz / www.dalkove-plavani.cz Český svaz plavecký sportů / Sekce dálkového a zimního plavání