Se zpožděním, které ovšem v tomto případě již nehraje vůbec žádnou roli, jsme se dozvěděli smutnou zprávu, že nás nedávno opustil Petr Kolář (na prvním obrázku z knihy V. Židka Sám ve víru zdymadel, na druhém z loňské svatby svého vnuka) 📄 Petr Kolář - smuteční oznámení. Velká a osobitá postava dálkového a zimního plavání, jeden z protagonistů zlatého věku renesance distančních závodů konce 60. a počátku 70. let. Petr Kolář se objevil u dálkového plavání v roce 1968 a to hned vítězstvím v legendárním závodě Vrané – Praha, kde začal porážet tehdejší hvězdy Bučku, Kuczu, Eremiáše i Venclovského. Mezi Vraným a Prahou, na Lipenském maratonu i jinde pak několik let nenašel přemožitele a to i tehdy, když do závodů začal nastupovat budoucí přemožitel Kanálu La Manche a nastupující hvězda Jan Novák. V předpohárové době vyhrál první dvacítku v ČR vůbec – kde jinde než na Lipně – v roce 1970, a pak ji vyhrával znovu a znovu. V roce 1973 pak zvítězil v kvalifikačním závodě na Kanál La Manche na Lipně v doposud nejdelším závodě, který se u nás pořádal – na 40 (!) km. To, že nakonec na Kanál odjel Honza Novák, svému velkému soupeři nikdy nezazlíval, naopak, přál mu to a obdivoval, což šlechetně odráží jeho charakter. Po založení českého poháru v roce 1975 se Petr dále umísťoval na předních místech, přestože již vládli jiní, Novák, Šimandl, Tomeš, Šindelář, Štěrba aj. Svou lásku k plavání pak prokazoval i v 80. letech, kdy vyhrával veteránské kategorie a ani tehdy se nebál a užíval si těch nejdelších a nejstudenějších distancí. Petře, na Tvůj osobitý a nezaměnitelný smysl pro humor a bohatýrskou duši všichni Tví soupeři ze zimních i dálkových akcí nikdy nezapomenou. Plavej v pokoji.
