Doslova nadlidský výkon předvedla nadrotmistryně Nikola Hájková z Velitelství ochranné služby VP Praha. Na začátku července úspěšně zdolala kanál La Manche, když 16 hodin bojovala s počasím a mořskou nemocí a uplavala neuvěřitelných 65 kilometrů. K úspěchu jí poblahopřál také ministr obrany Martin Stropnický.

Splnil se mi dětský sen

Nikola se plavání věnuje od malička a sen přeplavat kanál, který spojuje břehy Francie a Anglie, měla už od čtrnácti let. „Během let mě myšlenka neopustila, ale dala jsem si podmínku: dokud nedokončím studia a nebudu inženýrem (Univerzita obrany, obor řízení letového provozu), nebudu se věnovat ´hloupostem´,“ říká s úsměvem na závodní dálkoplavkyni překvapivě křehká blondýnka.

V říjnu 2014 kontaktovala trenéra, který jí slíbil přijmout do plaveckého oddílu Bohemians Praha, pokud splní časové limity. Od června se pak účastnila českého poháru v dálkovém plavání a začala hostovat u 1. plaveckého klubu otužilců v Praze. (Pokračování textu…)

Šestého července se v České republice každoročně slaví státní svátek Den upálení Mistra Jana Husa, letos se navíc v tento den konalo i další kolo Českého poháru v dálkovém plavání v Praze na Vltavě. Členku pražských Bohemians Nikolu Hájkovou ale nečekal ani sváteční odpočinek, ani start na pražských závodech. Více než 900 km vzdušnou čarou na západ od Prahy totiž právě v tento den nadešel klíčový okamžik pro splnění jejího dětského snu. Snu o přeplavání kanálu La Manche.

Odjezd výpravy, nebo alespoň její části, do Doveru byl naplánován na čtvrtek 23. června večer. Ne všechno ale šlo úplně hladce. O den dříve se Nikola probudila s teplotou a bolestí v krku. Následovala návštěva u lékařky a okamžité zahájení léčby. Odjezd nakonec proběhl ve stanovený termín, do Anglie ale navíc oproti původnímu plánu mířila i antibiotika a další léky. Noční cesta proběhla víceméně bez problémů, až na neplánovanou automobilovou prohlídku Bruselu, a v pátek v 10 hodin dopoledne BST byla výprava už na britských ostrovech. (Pokračování textu…)

Fenomén Kanálu La Manche, který vyzývá plavce, vytvalce i dobrodruhy již 140 let, oslovil i celou řadu světových plaveckých es, včetně těch nejranějších, alespoň měřeno jejich účastí na Olympijských hrách. Vždyť již historické čislo dvě Thomas Burgess, kterému se Kanál podařilo pokořit v roce 1911, byl Olympionikem. A stejně tak první ženská přemožitelka a celkové číslo šest Gertrude Edelre. Ta byla navíc olympijskou medailistkou a první skutečnou mediální hvězdou v lamanšském průlivu. O obou jsme psali dříve na našich stránkách. Olympionikem, byť ve vodním pólu, byl rovněž King of the Channel Edward Temme, první plavec, který překonal La Manche dvakrát, v roce 1927 a znovu v roce 1934. Tím až do roku 1951 držel titul King of the Channel pro plavce s největším počtem úspěšných přeplaveb. Zajímavý přehled plavců, kteří soutěžili na OH a zároveň dokázali přeplavat La Manche zveřejnila WOWSA včele s fenomenálním Petarem Stojčevem, který se dostal na Olympijské hry hned 4x a jako jediný ze seznamu plaval na OH jak v bazénu tak v maratónu. V seznamu samozřejmě nechybí ani náš Rostislav Vítek. (Pokračování textu…)

Letošní sezóna na Kanálu skončila a tak je možné spočítat všechny úspěšné přeplavby. Phillip Hodges si pak dal tu práci a spojil statistiky obou asociací (CSA a CSPF) a moc zajímavě je vizualizoval. Za poslední čtyři roky si tak můžete prohlédnout, kolik úspěšných plavců lamanšský průliv překonalo, v jakých měsících, s jakými piloty. Navíc, jaký je poměr mužů a žen, kdo byl prvním a posledním úspěšným v sezóně, nejrychlejším a nejpomalejším. Na další stránce je pak nádherně zobrazeno, kdo plaval v jak vysokém „tajdu“, síle větru, teplotě vody atd. Vizualizace je k dispozici zde. Protože máme mezi sebou několik plavců, kteří mají termín pro příští rok nebo pro rok 2017, jistě ocení i statistiky teploty vody, s jejich minimem, maximem, průměrem a letošními hodnotami.

V České republice byla středa 7. října půl osmé ráno. O devět časových pásem zpět na západ bylo stále ještě úterý 6. října a noční Los Angeles se pomalu chystalo uložit ke spánku. Neplatilo to ale pro posádku lodi Bottom Scratcher, která právě zakotvila u pobřeží ostrova Catalina. Na své palubě měla poslední českou přemožitelku kanálu La Manche Zdenku Krčálovou, která se po úspěšné srpnové plavbě přes tento evropský průliv chystala na i na jeho americkou obdobu. Po necelé půlhodině finálních příprav bylo vše přichystáno na start tohoto dobrodružství. (Pokračování textu…)

Na břehu Tichého oceánu na Long Beach v Los Angeles v Kalifornii se od včerejška ke svému pokusu přes slovutný Catalina Channel připravuje Zdenka Krčálová. Zdenka se v letošním roce pustí již do své druhé přeplavby, jen měsíc a půl od úspěšného zdolání Kanálu La Manche. Ten zvládla po nekonečném čekání a několikaterém odkládání 18. srpna v luxusním čase 10:49 hod. Průliv Catalina je pro Američany tím, čím je pro celý svět La Manche. Je naprosto stejně široký (34 kilometrů), ale teplejší, s mírnějšími proudy, za to s podstatně bohatší faunou, která se neomezuje jen na medúzy jako La Manche. Největší atrakcí jsou velryby a delfíni. Jeho přeplavby mají o půl století kratší historii, když prvním úspěšným plavcem se stal v roce 1927 Kanaďan George Young, který v čase 15:44 hodin vyhrál Wrigley Ocean Marathon Swim organizovaný žvýkačkovým magnátem s vypsanou prémií tehdy neuvěritelných 25 tisíc dolarů. Od té doby se to podařilo dalším jen necelým čtyřem stovkám plavců. Mezi nimi jsou již dva Češi – Kamil Šuráň v roce 2011 v čase 13:20 hod. a letos v srpnu Abhejali Bernardová v čase 9:46 hod. (Pokračování textu…)

Vystudovala žurnalistiku i práva. Místo slibné kariéry doma ale vyrazila trénovat malé akvabely do Francie. Když si svérázná Zdenka Krčálová usmyslela, že přeplave La Manche, nikoho ze známých to ani nepřekvapilo. Bez pořádného tréninku slavný kanál pokořila a nyní rodačka z Brna plánuje další extrémní dobrodružství.

Všude naprostá tma, pobřeží u britského Doveru ovíval chladný noční vítr. A na pláži stála ona. Odhodlaná a nevyspalá.

„Šíleně jsem si nadávala. Vůbec se mi do vody nechtělo, když jsem si ještě představila, že v ní budu dalších jedenáct hodin,“ vzpomíná Zdenka Krčálová. Nakonec se ale brněnská rodačka přeci jen vydala vstříc životnímu dobrodružství.

Za 10 hodin a 49 minut, ubíjejících 34 kilometrů, při kterých ji trápily nepříjemné vlny a mořská nemoc, zamávala 31letá dálková plavkyně posádce své doprovodné lodi z francouzského břehu.

Jako 21. český plavec pokořila slavný kanál La Manche.

Nebyla nejrychlejší, přesto se její plavba vymykala. Už jen tím, že na extrémní výkon neabsolvovala žádnou speciální přípravu. Nebo tím, co ji k známé úžině přivedlo. „Byla jsem v životě trochu ztracená, tak jsem si řekla: Dám La Manche,“ vypráví vytáhlá blondýna, která poslední roky žije v Marseille, kde trénovala malé akvabely. (Pokračování textu…)

Dva roky nic, za poslední čtyři roky pouze Aneta Lokajová, ale letos se zdá, že si to čeští plavci chtějí na Kanálu La Manche více než vynahradit. Nejdříve se do chladných vln vnořil po třech dnech čekání ve tři ráno již 23. července Radek Táborský. Za nejvhodnější měsíc se z hlediska teploty vody přitom považuje srpen, do kdy teplota vody během léta stoupá a v němž kulminuje. Proto také 60% úspěšných přeplaveb je právě ze srpna. Dalších 20% plave v září, kdy je voda ještě teplejší z léta, ale již chladne a hlavně se krátí denní světlo. 20% pak plave již v červenci, kdy se voda teprve prohřívá a nedosahuje ještě svých nejvyšších letních teplot, které ovšem samozřejmě stále zůstávají hluboko pod teplotami českých řek, jezer a rybníků. Však je také hypotermie tím největším strašákem všech, kteří na La Manche míří. A oprávněně. Když se zeptáte českých plavců, kteří na La Manche uspěli, co se jim jako první vybaví? Téměr od všech uslyšíte: “Zima”. Když toto řekne i ten nejotužilejší z nich, přestanete kombinaci únavy se studenou vodou podceňovat. Pak nezbývá, než se na to řádně připravit a pečlivě vybírat tréninkové lokality. Radek Táborský a Aleš Rucký proto vyrazili na přelomu dubna a května na osvědčené předkanálové soustředění na chorvatský Hvar, kterým prošla většina českých plavců „Kanálníků“, protože místní moře v tu dobu dosahuje ideální lamanšské teploty 16°-16,5°C. Po návratu pak již cíleně plavali pouze ve venkovních vodách a když jejich teploty přesáhly 16-17°C, pomohla vltavská kaskáda, která v osvědčeném tréninkovém místě I. PKO v Praze v Bráníku udržuje i v červnu teplotu zpravidla 15°-16°C. Když začátkem července i tam voda dosáhla “termálních” 17°C, pomohla Vltava o pár kilometrů výš proti proudu ve Zbraslavi, nad soutokem s Berounkou, která Vltavu přihřívá, a kde měla i v červenci krásných 13-14°C. Pak samozřejmě těch 16,5-17°C, které na Kanále nakonec na přelomu července/srpna byly, představovaly pro Radka Táborského i Aleše Ruckého, připravených na 15,5°-16°C, příjemně “teplé” překvapení. V každém případě v dřívějším termínu než Radek Táborský přeplavala La Manche pouze Abhejali Bernardová. (Pokračování textu…)

Aleš Rucký z Pardubic v sobotu přeplaval mořskou úžinu La Manche mezi Anglií a Francií. A jak přiznává, bez štěstí a přízně „boha moří“ se tak výjimečný výkon nemůže obejít.

Zatímco se stovky nelegálních přistěhovalců snažily o víkendu dostat z Francie do Británie tunelem pod Lamanšským průlivem, třiačtyřicetiletý pardubický prodejce navigačních systémů Aleš Rucký se ve stejnou dobu a vlastními silami pokoušel nad nimi o úspěch v opačném směru a po moři. Poprvé v životě a ihned uspěl. Jako dvacátý člověk ze země, která nemá moře, se stal přemožitelem kanálu La Manche.

„Kdybych měl něco doporučit někomu, kdo si chce zkusit totéž, pak by měl hlavně vědět, že i když udělá všechno pro to, aby to zvládnul, nemusí to dopadnout. A v takovém případě ho to nesmí zlomit,“ říká Aleš Rucký.

Jaké to je zdolat La Manche?
Určitě jsem šťastný. Byla to dlouhá cesta, hodně přípravy, velký nápor na psychiku. Po zdolání to celé ze mě spadlo. Je to štěstí, ale předcházela tomu spousta dřiny. (Pokračování textu…)