Více než dva dlouhé roky virologických restrikcí jsou snad už za námi a pokud se nejnovější epidemie opičích neštovic neukáže další globální hrozbou, sportovní soutěže, včetně dálkového plavání, se konečně vrátí do formátu, na který jsme v předcházejících desetiletích byli zvyklí. V této naději jsme si v předvečer startu domácí sezóny plavání na otevřených vodách povídali s člověkem z nejpovolanějších – trenérem reprezentace České republiky Janem Srbem. (Pokračování textu…)
Rubrika: Rozhovory
Zimní přeplavba tradiční maratónské tratě Hel – Gdyně v Polsku
Před 6 lety na podzim 2012 jsem se začal věnovat sportovnímu otužování, za tu dobu se můj život změnil od podlahy. Dobrodružství střídá dobrodružství. Propadl jsem plavání v jeho nejzákladnější podobě. Začalo to tak, že jsem nevypustil bazén na zahradě a v předvečer odletu mého syna do USA jsme se v něm vykoupali, voda měla 15°C a byla příšerně studená. Jen tak ze srandy jsem řekl, že do bazénu vlezu každý den, než se vrátí. To bylo zásadní. Kolem Vánoc voda v bazénu zamrzla a rozmrzla až na jaře. Psal se rok 2013. To už jsem měl za sebou 3 závody v Zimním plavání se zajímavým výsledkem. 2. místo na 300m u Národního divadla, 1. místo na 500m v Bráníku a 4. místo na 500m v Nové Pace a to vše ve vodě o teplotě kolem 3-4°C. Najednou se pro mě každá vodní hladina stala magnetem a to celoročně. V sezóně 2013-2014 se mi podařilo vyhrát Český pohár v zimním plavání v celkovém pořadí – muži a vysloužil jsem si jednoroční držení obrovského putovního poháru. (Pokračování textu…)
Soupeři mě vyhecovali už na pětce, říkala na Seči plavkyně Štěrbová
Sečská přehrada jí svědčí. Pardubická plavkyně Lenka Štěrbová zde vybojovala další vítězství v poháru Lídy Jelínkové na pětikilometrové trati a také republikový titul na desítce při Kroufkově memoriálu.
Zkouškové období na pražské medicíně si o víkendu zpestřila dvěma závody na Seči, které dělilo ani ne čtyřiadvacet hodin. A Lenka Štěrbová v 26. poháru Lídy Jelínkové a 43. Memoriálu Miroslava Kroufka potvrdila, že je při absenci Silvie Rybářové z brněnské Komety (čeká ji mateřská dovolená) jasnou ženskou jedničkou českého dálkového plavání. „Pětku“ při poháru vyhrála již potřetí v kariéře, tentokrát o více než tři minuty. Při následné „desítce“ se jí sice hlavní soupeřky celou dobu nepustily, ale i tak dohmátla s bezpečným pětivteřinovým náskokem.
Ostřílená 22letá závodnice SCPA Pardubice nicméně přiznává, že takhle zhuštěný program byl náročný i pro ni.
„Přitom jsem si myslela, že to bude v pohodě. Že sobotní pětku jenom tak ‚polechtám‘ a desítku pak v neděli napálím. Jenže jsem se nechala vyhecovat už na té pětce… Ale podobné to bude na mistrovství světa (od 14. července v maďarském Balatonu), s tím rozdílem, že tam mezi závody máme den volna. Takže jsem si to mohla aspoň trochu natrénovat,“ říká Štěrbová (na snímku první tři ženy MČR, foto Václav Eybl). (Pokračování textu…)
Ten pohár by mi doma v pokoji chyběl, smála se plavkyně Štěrbová
Tuhle trofej si prostě nemohla nechat utéct. Vždyť Lenka Štěrbová měla na další cenu za vítězství v Českém poháru v dálkovém plavání vytyčené speciální místo v pokoji! „Ten pohár by mi tam chyběl, interiér by bez něj nevypadal hezky,“ říká 22letá pardubická plavkyně, která jeho zisk potvrdila druhým místem na víkendové Ceně Krnovska.
Krnovskou pětku jste poprvé zaplavala pod hodinu, svůj nejlepší čas jste tam vylepšila o více než minutu na 59:26,80. Jak si toho výkonu vážíte?
Byla jsem z toho nadšená, vůbec jsem s tím nepočítala. Ještě před závody jsem se rozhodovala, zda tam jet, nebo nejet. Pak jsem si řekla, že to zkusím, a nakonec to takhle dobře dopadlo.
Držel vám u bazénu tradičně palce váš otec Michal?
Taťka tam nebyl, poprvé jsem cestovala na závody přes celou republiku sama. Ale měla jsem tam trenéra z Prahy a podporu z pardubického týmu, kluky, co plavali už předchozí den. Fandili mi celou dobu.
Na klubových stránkách SCPA jsem četl, že jste v Krnově vyhrála jakousi sázku. Prozradíte, oč šlo?
Já se sázím hrozně ráda a (trenér SCPA) Tomáš Neterda se mě tím snaží namotivovat. Slíbil mi, že když zaplavu osobák, koupí mi dobrou večeři. A mně se to v krátké době povedlo už podruhé. Takže až budeme za čtrnáct dní na Velké ceně Brna, kde budeme spát ve velmi slušném hotelu v Bobycentru, čekají na mě rovnou dvě (úsměv).
Závod v Krnově ovládla brněnská Silvie Rybářová. Divila jste se, že neplavala v nejsilnější sobotní rozplavbě tak jako vy?
Nedivila, vím, že jí to vyhovuje, nerada se mlátí s ostatními a v dálkovém plavání, když má možnost plavat mimo balík, toho využívá. Těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby byla v rozplavbě s námi. (Pokračování textu…)
Rybářová: Studenou vodu nemám ráda, ale použití neoprenů změní dálkové plavání
Brno – Pět kilometrů pro ni znamená nezvyklou trať, jako kdyby maratonec běžel míli. Dálková plavkyně brněnské Komety Silvie Rybářová se specializuje především na 25 kilometrů. Do 38. ročníku Ceny Krnovska tak nastupovala bez ambicí a většího očekávání, takže hodně překvapilo i blanenskou rodačku, když závod na pět kilometrů vyhrála za 59 minut a 7 sekund.
„Sedlo mi to, první tři kiláky se mi plavalo nádherně a stačilo to na vítězství, i když jsem si myslela, že holky pojedou mnohem rychleji,“ říká jedenatřicetiletá Rybářová.
Krnov jste měla jako kontrolní závod po měsíci přípravy, proto jste nemyslela na výraznější úspěch?
Nečekala jsem nějaký zázrak a organizátora jsem přemlouvala, aby mě nedával do poslední nejrychlejší rozplavby, kde měl přece jen nasmlouvané cizince a největší špičku, i v ženském obsazení přijela reprezentace a v Krnově se sešli ti nejlepší. Říkala jsem, že když holky půjdou do poslední sobotní rozplavby, ať mě nechá jen odplavat v pátek. Pak jsem to trošku schytala.
Porazila jste Lenku Štěrbovou i účastnici olympijských her v Riu de Janeiro Janu Pechanovou. Čím to?
Příjemně mě to překvapilo. Jako dálkový plavec, který se specializuje na dlouhé tratě, neumím obrátky v bazénu, což všichni vědí a v Krnově na pětadvacetimetrovém děláme 199 obrátek. Dá se při nich strašně získat i ztratit. Kdyby se plavalo na padesátce, třeba byl čas vůči ostatním o to lepší, ale v pětadvacetimetrovém bazénu jsem kvůli obrátkám a po měsíci tréninku nic nečekala. Spíš jsem počítala s mnohem lepším výkonem od holek, které jsou rychlé na osm set a patnáct set metrů. Taky Jana Pechanová tam před rokem měla čas dvě minuty pod hodinu, velice dobře plavaly sestry Benešovy. (Pokračování textu…)
Plavce Ingedulda štve dohmat, už myslí na Tokio
Užít si dovolenou s medailí na krku dálkovému plavci Vítu Ingeduldovi soupeři v posledních dvou letech nedovolili. Ve Faros maratonu na šestnáct kilometrů skončil závodník brněnské Komety vždy těsně pod stupni vítězů – loni čtvrtý, letos pátý. „Zklamání trochu cítím, ale spíš mě štve, že jsem letos až na dohmat prohrál se soupeřem z Argentiny, rozhodoval fotofiniš,“ popsal jedenadvacetiletý Ingeduld.
Tradičního plaveckého klání v Chorvatsku se zúčastnil už počtvrté v kariéře. „Je to jeden z mých nejoblíbenějších závodů, protože bývá v sezoně obvykle poslední. Už tam jedu jen s tím, co mám natrénováno a co ze sebe ještě vymáčknu,“ vysvětlil.
Na medaili ztratil brněnský zástupce přibližně minutu a půl. „Sešla se silnější konkurence než v jiných ročnících. Pořadatelé nabízejí za první tři místa velmi hezké peníze, takže pár dobrých plavců se vždy objeví. První tři byli letos výrazně nad moje možnosti. Vítězný Ital Matteo Furlan je medailista z mistrovství světa i Evropy,“ uznal Ingeduld kvality soupeřů. (Pokračování textu…)
Návrat si představovala jak Hurvínek válku. Tělo si nic nepamatuje, zjistila plavkyně Pechanová
Už čtvrté a přece trochu jiné budou pro plavkyni Janu Pechanovou hry v Riu. Poprvé bude pod pěti kruhy startovat jako maminka. A právě kvůli olympiádě se po narození dcery Pavlíny v roce 2013 se znovu do plaveckého tréninku pustila. „Kvůli mistrovství republiky bych se nevracela,“ má jasno.
Nebyla hned rozhodnutá, že bude usilovat o další olympijskou účast. „Přemýšlela jsem, že to ještě jednou zkusím. Ale nebyla jsem o tom vnitřně přesvědčená,“ popisuje. „Spíš rodina mi dala důvěru, že jestli to chci zkusit, teď je ten čas, za čtyři roky už to opravdu nepůjde,“ uvědomuje si pětatřicetiletá plavkyně.
Jenže očekávání byla poněkud odlišná od reality. „Představovala jsem si to jak Hurvínek válku,“ popisuje náročný návrat k tréninkové dřině. „Všichni mi říkali, jakou má tělo paměť. Moje si nepamatovalo nic,“ usmívá se. (Pokračování textu…)
Hodnocení juniorských reprezentantů k jejich startům na MS juniorů 2016
V holanském Hoornu probíhá v těchto dnech Mistrovství světa juniorů v dálkovém plavání, kterého se účastní i čtveřice našich juniorských reprezentantů. Všichni čtyři mají za sebou už svoje individuální starty, po kterých s nimi reprezentační trenér Rostislav Vítek natočil krátké hodnocení jejich výkonu. Na všechna videa se můžete podívat v článku. Dnes ještě všichni společně nastoupí v závěrečné štafetě na 4 x 1,25km. (Pokračování textu…)
Pechanová: Dřív bych skákala radostí, teď vnímám postup na olympiádu vnitřně
Brno /ROZHOVOR/ – Podařil se jí kousek, který mnoho sportovců na světě ne. Dálková plavkyně Jana Pechanová z brněnské Komety si vybojovala čtvrtou účast na letních olympijských hrách. V kvalifikačním závodě do brazilského Ria de Janeiro skončila na desetikilometrové trati třináctá. V redukovaném pořadí zemí postoupila na olympiádu jako desátá a byla nejlepší Evropanka. „Před startem mě dojalo, že jsem zase mezi holkami. Jsem zpět ve špičce,“ těší pětatřicetiletou plavkyni, která se vrátila po rok a půl dlouhé mateřské dovolené. (foto Dobříšsko aktuálně)
Pechanová: Dřív bych skákala radostí, teď vnímám postup na olympiádu vnitřně.
V Setúbalu jste vyhrála závod Světového poháru. Nyní jste si tam zajistila účast na olympiádě. Jde o vaše oblíbené místo? (Pokračování textu…)
Vizitka: Ján Novák
Dálkový plavec, druhý československý přemožitel kanálu La Manche, vojenský pilot, politik, Zasloužilý mistr sportu (1976).
Narodil se jako válečné dítě v Piešťanech na Slovensku. Jeho dědeček narukoval z Liderovic (farnost Chotoviny, nyní okr. Tábor) k C. a K. ženistům do Seredi, kde se oženil a usadil. Tam se také narodil Honzův otec, vojenský letec.
V roce 1952 se celá rodina přestěhovala do Hradce Králové. Honza začal u trenéra JUDr. Čecha závodně plavat. Tehdejší hradecká Lokomotiva patřila k baště československého plavání. Doplňkově nejdříve boxoval u trenéra Kopeckého, později známého maséra hradeckých fotbalistů. To když byly hradecké lázně zavírány pro opravy umělého vlnobití, tehdejší středoevropské rarity. A když otec, bývalý vynikající gymnasta, s boxem nesouhlasil, Honza pak u trenéra Lorenze dělal judo. Také v judu dosahoval za hradecký Spartak špičkové dorostenecké úrovně.
Po maturitě na hradeckém gymnáziu J. K. Tyla rok pracoval jako zeměměřič.
Absolvoval základní letecký výcvik v motorovém létání na letišti v Hořicích. Po absolvování Vyššího leteckého učiliště v Košicích sloužil jako vojenský pilot u různých leteckých útvarů. Rozhodující pro jeho další sportovní činnost byla služba na letišti Pardubice. U letectva byla dávána vždy důležitost sportovní přípravě letců. Kromě činnosti letecké se jako naprostý amatér věnoval přípravě na přeplavání kanálu La Manche ve VTJ Racek Pardubice. (Pokračování textu…)