Skutečně hrůzostrašnou a bolestivou zkušenost získal český reprezentant Vít Ingeduld ve Španělsku. V neděli po evropském poháru v Navii tam spolu Ondrou Baumrtem a Honzou Kútnikem startovali ještě v 56. ročníku (!) populárního říčního závodu Descenso Ria de Navia na 5 kilometrů spolu s dalšími 620 plavci. Závod se plave na tradiční trati po proudu řeky Ria de Navia, jak se u nás donedávna plavalo v Litochovicích. Letos se startovalo až několik minut po sedmé večer a protože v tu dobu již pomalu zapadalo slunce, byla kvůli nastávajícímu šeru trochu ztížená orientace. Hned po startu se v čele oddělila asi 16-členná skupina plavců, ve které byli i všichni tří čeští reprezentanti. Protože trasa závodu je daná korytem řeky, každý závodník se snaží určit si nejkratší trasu podle svého uvážení. Na to právě Víťa doplatil, když v posledním kilometru, narozdíl od většiny ostatních plavců, neplaval středem řeky, ale podél břehu, kde, bohužel, narazil do betonového krytu od vyůstění kanalizace do řeky, který se díky odlivu ocitl pouhých asi 10 cm pod vodní hladinou. (Pokračování textu…)

Češi jsou proslulí cestovatelé a jedním z druhů cestování je i tzv. sportovní turistika resp. v našem konkrétním případě turistika dálkoplavecká. Naši plavci již od plaveckého pradávna – a začalo to účastí na závodech v Bledu v roce 1911 – startují na nejrozmanitějších místech světa. V 90. letech tato vášeň zažila největší boom, kdy po otevření hranic, pro dnešní generaci nepředstavitelně bez nízkonákladových letenek, bez internetu a bez mobilních telefonů, naši plavci objevovali ty nejroztodivnější destinace. Pověstná byla účast na mistrovství Estonska v Baltickém moři mezi ostrovy Muhu a Saaremaa. Přesto i dnes se najdou exotické destinace, které si zaslouží pozornost. Jedním z nich je zajisté tropické souostroví Turks a Caicos, jihovýchodně od Bahamských ostrovů, severně od Haiti a asi 900 km od Miami v karibské oblasti, kde se na tratích 2,4 a 1 míle úspěšně představil bývalý několikanásobný medailista MČR, 8-násobný vítěz ČP týmů a dodnes rekordman st. dorostu na 25 km Ladislav Šebestyán (na první foto před startem, na druhém při doplavání). Výsledky.

Jana Pechanová, jediná dálková olympionička pro Londýn 2012, sice původně v populární a prestižní sérii na jednu míli British Gas Great Swim nedlouho před samotnou Olympiádou startovat nezamýšlela, ale nakonec se to narychlo upeklo, i proto, aby vyzkoušela stále bolavý kotník v pořádně závodním tempu. A vyplatilo se. Jana vyhrála již minulý týden na v Great North Swim na jezeře Windermere, kde se sice původně přihlásilo rekordních 10 tisíc (!!!) plavců, ale kvůli počasí byly zrušeny páteční a sobotní rozplavby a tak se závodilo pouze v neděli, kdy přesto odstartovalo „aslespoň“ 5 tisíc plavců, a nyní dokázala návdavkem zvítězit znovu při Great Manchester Swim. (Pokračování textu…)

Čas od času se zmíním o nějakém vytrvaleckém supervýkonu, jako např. v roce 2007, kdy se Firas Moulla dostal do Guinnessovi knihy rekordů, když jako vůbec první člověk na světě (byť až při druhém pokusu) přeplaval 29.9. z Kypru do Sýrie (vzdušnou čarou 110 kilometrů, ale nakononec díky proudům 124 kilometrů) za 42 hodin nepžetržitého plavání. Nebo jiný heroický kousek, který předvedl v lednu 2006 mistr světa na 25 km z Montréalu 2005 (a majitel celkem 8 medajlí z MS od roku 1998 do roku 2005, dalších 6 z ME a vítěz 28 světových pohárů) Španěl David Meca Medina, když dokázal také jako první člověk v historii přeplavat 110-kilometrovou vzdálenost mezi pobřežím Španělska a ostrovem Ibizou z Baleárského soustroví, kam do přístavu San Antonio doplaval po 38,5 hodinách (Medina měl již před tím za sebou mj. La Manche za 7:22, světový rekord v Gibraltarské úžině nebo 100-kilometrovou plavbu z Tenerife do Las Palmas za 23:05). (Pokračování textu…)

📄 Mistrovství Kypru 2011 - výsledky
Když se koncem září objevila na DP webu nabídka na závody na Kypru (mistrovstí Kypru na 10km a 5km – pětka byla součástí Středozemního poháru – závodu národních reprezentací 16-ti a 17-tiletých Itálie, Francie, Izreale, Egypta a Kypru) a byla uvolněna pro všechny zájemce bez rozdílu, pouze s podmínkou přiměřené výkonnosti, zeptal jsem se Matěje, jestli platí naše dohoda využít první příležitosti ke startu v moři. Po kladné odpovědi jsem začal hned žhavit telefony. Trvalo to vše asi týden a měli jsme požehnání sekce a dokonce příslib vycestovat pod oficiální hlavičkou Českého plaveckého svazu. To mě velmi potěšilo a začal další kolotoč zařizování. (Pokračování textu…)

Letošní populární britskou sérii Great Swim ukončil závod ve skotském Strathclyde Country Parku (na druhém snímku), místě, které bylo dokonce vybráno jako dějiště Her Commonwealthu v roce 2014. British Gas Great Scottish Swim měl velmi silné obsazení v elitní kategorii, kterou vyhrála Američanka Christine Jennings, jíž silně šlapala na paty naše Jana Pechanová, když spolu plavaly po boku téměř celý závod. Jana startuje v sérii pravidelně, ale z tohoto závodu měla velký strach. Ne kvůli silným soupeřkám, které nakonec přespurtovala, ale kvůli zimě, vždyť voda měla pouhých 12.9°C a organizátoři kvůli tomu nakonec závody zkrátili z původních 2km napříč jezerem na 1 míli na okruhu (přestože v této teplotě je již při těchto závodech povolený neopren). Jana měla strach, že pojede domů jak kostka ledu, ale nakonec nezmrzla a vybojovala druhé místo. (Pokračování textu…)

Celkem 48 plavců nastoupilo v sobotu 30. července k 18. ročníku otevřeného mistrovství Dalmácie na 10 km v Omiši. Mezi 14 ženami byla i trojice brněnských plavkyň, které se připravují na štafetové zdolání kanálu La Manche v září tohoto roku. Pole startujících se nedlouho po startu rozdělilo na dvě skupiny. V první byli všichni pozdější medailisté v soutěži mužů – bratří Soldové a Marin Milan a nejlepší dvě ženy – Karla Šitič a Anja Trišič. Druhá z žen však tempo skupiny neudržela a od třetiny závodu plavala samostatně. Původně sedmičlennou skupinu táhla Barbora Zapletalová (Univerzita), před níž osamoceně bojovaly další dvě ženy – Magda Okurková (Kometa) a domácí Dina Levačič. Ostatní účastníci maratonu plavali samostatně nebo v menších skupinkách za čtrnáctkou nejrychlejších. Tempo nejlepších mužů, kteří si to rozdali v závěrečných stovkách metrů, nevydržela Karla Šitič. I přesto zvítězila mezi ženami s jasným náskokem. (Pokračování textu…)