Včera měli naši volno, přestože šampionát dál pokračoval Team Eventem, závodem trojčlenných smíšených hlídek na 5km, který FINA přijala do programu mistrovství světa poprvé a přejala ho od LENu, který ho již v rámci ME i MEJ pravidelně pořádá. Vyhráli Američané – trio Andrew Gemmell, Ashley Twichell a Sean Ryan v čase 57:00.6 a získali tak pro Američany cenné zlato, jichž si tato plavecká velmoc v dálkovém plavání velmi váží, protože zatím jich získala pomálu, protože se v tomto sportu dlouho nedokázali na Evropu prosadit (doposud byli zlatí na 5km Eva Fabian (2010) a Erica Rose (1998), na 25km Tobie Smith (2000) a na 10km Chip Peterson (2005) a na 25km Alex Meyer (2010) a Chad Hundeby (1991). Američané doplavali a čekali na dohmat dalších favoritů (plave se intervalově s minutovými rozestupy, jak to známe např. ze Seče). Úchvatný souboj proti chronometru tak prohráli další favorité z Austrálie (Melissa Gorman, Ky Hurst a Rhys Mainstone – na snímku dohmat tria J. Nalezeného), kteří dohmátli o pouhých 1.2 (!) vteřiny pomaleji a brali tak až stříbro. Pro bronz dofinišovali Němci (Isabelle Haerle, Thomas Lurz a Jan Wolfgarten).
Naši do závodu nenastoupili, byť na posledních ME na Balatonu a v Dubrovníku ho uměli zaplavat velmi dobře. Roli při rozhodování ovšem hrála i neustále rostoucí teplota vody hnaná výš a výš tropickým počasím a žhnoucím sluncem. Zatímco v úterý před první desítkou měla voda 28.7°C, druhý den již 29.2°C, včera při Team Eventu již 29.4°C a dnes před ženskou pětkou, bohužel, 29.9°C a o dvě hodiny později před chlapskou pětkou dokonce 30.2°C. A to nás ten nejtěžší a nejdelší pětadvacetikilometrový maraton čeká teprve zítra. Teplota vody je samozřejmě hlavním tématem technických briefingů po loňské tragické události a stanovení nového pravidla pro maximální přípustnou teplotu vody (31°C), ale FINA bez zaváhání dělá vše pro to, aby se závod uskutečnil a tak znovu posunula sobotní start o jednu hodinu, takže se poplave již v 6:00 (!). Navíc bude průběžně měřena voda a FINA přislíbila, že v případě, že teplota dosáhne maximální povolené hodnoty, závod přeruší. Bude to tedy zajímavé, protože vzhledem k dnešnímu celodennímu slunečnému počasí voda stoupá dál a výš a je vysoce nepravděpodobné, že by 31°C nepřekročila již při startu či záhy po něm. Jsme zvědavi, jak silná FINA dokáže zítra být. Na protest proti vysoké a rizikové teplotě vody se dnes z pětadvacítky dokonce odhlásila nizozemská výprava včele s obhájkyní titulu Liney Heister. K témuž vyzvali Holanďané i ostatní federace…
Navzdory přehřáté vodě se plavci pustili do nejkratšího dálkoplaveckého závodu na 5 kilometrů velmi svižně, v 8:00 ráno ženy a o 2 hodiny později i muži. Ženský titul pro sebe získala Švýcarka Swann Oberson, která se zde představila ve skvělé formě, vždyť si již vybojovala na desítce Londýn, a která získala i vůbec první titul ve venkovní vodě pro Švýcarsko (dosud jedinou medailistkou byla bronzová z 5km z roku 2002 Hanna Miluska). Druhá dohmátla Francouzka Aurelie Muller a bronz Američanka Ashley Twichell potvrzující rostoucí sílu Američanu na světové úrovni. Obhájkyně titulu druhá Američanka Eve Fabian skončila 12. až za naší Janou Pechanovou (na druhém snímku s čerstvými startovními čísly), která zabojovala ještě v cílovém koridoru přes záda soupeřek a dohmátla pro desáté místo potvrzující absolutní světovou špičku. Závod od počátku táhly Australanka McDonald s oběmi Američankami, které všechy tři vedle sebe udávaly tempo až do konce prvního kola, kdy nastoupila Ruska Seliverstova, která se pak dlouho držela na špici. Ale přes ní se pak tlačily další a další, Brazilka Cunha, přes ni pak vysokofrekvenčním tempem Italka Bruni. Mezitím si ženský rozdávaly rány jak v ringu, takže opět padalo spousty žlutých karet, braly je mj. medailistka Muller. Na dohmat samotný doplavávaly všechny tři ženský v lajně a vysoká Švýcarka s nejdelšíma rukama a správným nafázováním brala zlato. Prvních deset ženských se vešlo do 7 vteřin, prvních 16 do 13…, tak to bylo nabitý.
O hodinu později do třicetistupňové vody skočili chlapi. Dopředu šel okamžitě Američan Sean Ryan, jemuž v nohách viseli Lurz a Francouz Fraysse. Zhruba po dvaceti minutách na ně začal dorážet Ital Ruffini, který dokonce na chvíli vystřídal Lurze. V úvodu druhého kola Ruffini znovu nastoupil, získal dvě délky náskok, ale pak vysadil a nechal se dojet. Za chvíli ale manévr zopakoval ve snaze balík roztrhat. V těchto okamžicích se naopak Thomas Lurz zkoušel vyvézt zprava a utrhnout se tudy. Ve finiši nakonec slavný veterán vybojoval své sedmé zlato na „jeho“ pětce v řadě (!), když oplatil porážku z desítky Gianniotisovi, který bral stříbro a přišel tak o možnost získat letos cenný double. Oba si tak jen prohodili pořadí z desítky. Na bronzový stupínek je rovněž doprovodil ruský borec – tentokrát však zkušenější Dratčev, který získal svoji šestou světovou medaili (stříbro 5km 2007 a 2010, stříbro 10km 2010, bronz 10km 2006 a 2007).
Pošmy (na třetím snímku) krásně bojoval, přijímal i rodával rány při pokusech propasovat se v balíku dopředu a nakonec se ve finiši protlačil na 21. místo a po dodatečné diskvalifikaci Fesenka si polepšil na 20. místo, suverénně v první polovině startovního pole a o více než 10 příček lépe než na desítce.
Pro představu přikládám fotku hotelového bazénu, jediné tréninkové možnosti vedle moře, když organizátoři zrušili v den odletu možnost trénovat v přislíbené padesátce. Nevětratelný a nechlazený skledník s teplotou vzduchu k 45°C a délkou bazénu 20m. Zítra je na pořadu poslední, nejtěžší, královská trať 25 kilometrů, ale vzhledem k teplotním podmínkám nepůjde o regulérní souboj, kdo je nejrychlejší…